CZ ▸ Fenomén JeštědO JeštěduAutoři Ještědu

Autoři Ještědu

HLAVNÍ ARCHITEKT:

Karel Hubáček, doc. Ing. arch., Dr. h. c.

Narozen 23. 2. 1924 v Praze, zemřel 23. 11. 2011 v Liberci

1943              maturita na reálném gymnáziu Praha – Nusle
1943–1945   totální nasazení v Německu
1945–1949   ČVUT Praha – fakulta architektury a pozemního stavitelství
1949–1951   branná povinnost v ČSL armádě
1951–1968   Krajský projektový ústav pro výstabu měst a vesnic v Liberci
1968–1971   SIAL – spoluzakládající člen
1969               cena UIA Augusta Perreta
1972–1989   Stavoprojekt Liberec
1989              Grand Prix na světovém bienále Interarch v Sofii
1990–1991   ředitel SIAL
1992–2000   SIAL
1993              čestný doktorát technických věd, ČVUT Praha
1994–1997  TU Liberec, fakulta architektury, vedoucí katedry
1995              docentura na VŠUP Praha
1996              Herder-Preis udělená vídeňskou univerzitou
1996              Grand Prix 95 udělená Obcí architektů
2001              Medaile za zásluhy II. stupně udělená prezidentem republiky
2001              Medaile za zásluhy II. stupně, udělená prezidentem České republiky
2005              Pocta České komory architektů za celoživotní dílo a za morálně pevné postoje,
2006              Pocta hejtmana Libereckého kraje.
 
Rozhovor s arch. Karlem Hubáčkem pro Reflex

Sial.cz

Wikipedie
 

 

INTERIÉRY, MOBILIÁŘ:

Otakar Binar, akad. arch.

Narozen 17. 6. 1931 v Jaroměři

Základní vzdělání v Hradci Králové – Kuklenách
1945              stěhování s rodiči do Liberce
1946–1947   zednický učeň
1947–1951   Střední průmyslová škola stavební v Liberci
1951–1952   Československá správa silnic v Turnově
1952–1958   VŠUP Praha, atelier prof. Gruse
1958–1968   Krajský projektový ústav pro výstavbu měst a vesnic v Liberci
1968–1971   SIAL spoluzakládající člen
1972–1990   Stavoprojekt Liberec
1990–1998   SIAL
 
Od roku 1998 soukromá projektová činnost.
 
Sial.cz

Wikipedie
 

 

HLAVNÍ STATIK:

Ing. Zdeněk Patrman

Narozen 15. 3. 1927 v Rohovládové Bělá, okr. Náchod, zemřel 23. 5. 2001


 

1944   Náchod – gymnázium
1944–1945   nucené práce – Fantovy závody, Pardubice
1945   bydliště v Liberci
            gymnázium Liberec
            ČVUT Praha
            vojenská služba
1953   KPÚ Liberec, pak Stavoprojekt Liberec
1960   musel přejít do Pozemních staveb Liberec
1964   na vyžádání ing. arch. Hubáčka na akci „Ještěd“ zpět do Stavoprojektu Liberec, SIAL
 
Hlavní projekty
 
1970             Ještěd – vysílač, Liberec
1973             Križava – vysílač, Bratislava
1975–1977 Jemen, Sudán – vysílače
1980             Obchodní dům Máj, Praha
1980–1993  Rekonstrukce Veletržního paláce, Praha
1986–1987  Kolonáda, Kulturní dům, Teplice
1981             Ještěd – skokanské můstky a věž rozhodčích
1992             Výstavní pavilon – EXPO 92, Sevilla
1994             Universal banka, Liberec
1999             Divadlo DISK, Praha
2000             Rezidence velvyslanectví, Budapešť
 

Sial.cz

Wikipedie


 

DESIGN JÍDELNÍHO A NÁPOJOVÉHO SERVISU, TEXTiLIÍ:

Karel Wünsch, akademický malíř

Narozen 29. 3. 1932 v Haidě (dnešní Nový Bor)



český sklářský výtvarník. Absolvent Odborné školy sklářské v Novém Boru (1946–1950, oddělení malování a leptání skla) a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (1953–1959, prof. J. Kaplický). V letech 1959–1969 působil jako designér v n. p. Borské sklo v Novém Boru. Od roku 1970 se ve svobodném povolání věnuje volné sklářské tvorbě.

Galeriew.cz
 

 

AUTOŘI SKLENĚNÉ PLASTIKY "SPAD METEORITŮ":
 



 

Prof. Stanislav Libenský, akademický malíř

Narozen 27. 3. 1921 v Sezemicích u Mnichova Hradiště, zemřel 24. 2. 2002 v Železném Brodě

Český sklářský výtvarník a pedagog. Studoval na Státních odborných školách sklářských v Haidě – dnešní Nový Bor (1937–1938) a Železném Brodě (1938–1939, oddělení malování a leptání skla). Absolvoval pražskou Uměleckoprůmyslovou školu (1939–1944, prof. J. Holeček) a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (1949–1950, prof. J. Kaplický). V letech 1945–1953 byl vedoucím oddělení malování a leptání skla na Odborné škole sklářské v Novém Boru a výtvarníkem n. p. Umělecké sklo, 1954–1963 ředitelem sklářské školy v Železném Brodě, a zároveň vedoucím oddělení malování a leptání skla tamtéž, 1963–1987 profesorem ve sklářském ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (VŠUP).

 

Jaroslava Brychtová, akademická sochařka

Narozena 18. 7. 1924 v Železném Brodě

Česká sklářská výtvarnice. Absolvovala gymnázium v Turnově (1936–1944), studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1945–1947, prof. K. Štipl), absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze (1947–1950, prof. J. Lauda). V letech 1950–1984 byla výtvarnicí vývojového oddělení skláren Železnobrodské sklo (ŽBS) v Železném Brodě.

Libensky.net
Wikipedie Libenský
Wikipedie Brychtová

 

      

 

SPAD METEORITŮ

Ve výtvarném umění se téměř nesetkáváme s vyváženou spoluprací manželských dvojic. Jednou z výjimek bylo sklářské dílo prof. Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové vznikající ve vzácné symbióze po téměř půlstoletí. Sochařské zaměření J. Brychtové se v něm ideálně spojilo s Libenského malířským nadáním. Společně využívali zdokonalovanou techniku tavení skla ve formě ke vzniku plastik a jejich kompozic často monumentálních forem. Zásadním způsobem tím přispěli k úspěchu českého moderního skla, které v některých svých polohách od sklonku 50. let překračuje hranice užitého umění směrem k umění volnému. Jejich práce nyní vlastní nejvýznamnější světové galerie a muzea současného umění. Uznání dodnes sklízí také pedagogické působení prof. Libenského ve sklářském ateliéru pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové v letech 1963–1987. Pro početnou skupinu absolventů tohoto oddělení se ustálil pojem Libenského škola.

Výraznou etapu díla S. Libenského a J. Brychtové tvoří sklo určené pro architekturu: mimo jiné vitraje pro kapli sv. Václava v pražské katedrále sv. Víta (1968–1969), pro kapli zámku v Horšovském Týně (1990–1991) nebo podíl na návrhu skleněného obkladu dostavby Národního divadla v Praze (1982). Výtvarné řešení nosného betonového středu libereckého vysílače a hotelu Ještěd (vznikalo v letech 1964–1973) patří k puristické etapě jejich práce z průběhu 70. a počátku 80. let, později označované jako tzv. křišťálová koncepce. V jejím rámci se objevují základní geometrické tvary – krychle, koule, válce a jejich prolínání. Autorka monografie S. Libenského a J. Brychtové dr. Milena Klasová (vydalo nakladatelství Gallery, Praha 2002) dynamickou realizaci na Ještědu výstižně popsala následujícími slovy: „Ve strukturálním poli prvních temperových studií k vysílači zdůraznili Libenský s Brychtovou především hmotné stránky ve výstavbě plochy. Horizontální brázdění, kterého tvaroslovně využili, zachycuje reliéfní vrstvení průřezů země. Konečné řešení díla si uchovalo onu mineralogickou čistotu, obsahově povýšenou o kosmický rozměr. Je evokací letu meteoritů a jejich dopadu na zem.